sobota 1. října 2011

Svatý růženec



Růženec je modlitba a zároveň označení pro pomůcku k jeho praktikování. Růženec začíná znamením kříže ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Tento začátek hlásá důležité pravdy o vykupitelské smrti Pána Ježíše na kříži a tajemství Nejsvětější Trojice. Nejsvětější Trojice je oslavována rovněž chvalozpěvem „Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a navěky věků“. Po tomto úvodu následuje vyznání víry buď apoštolské anebo nicejsko-cařihradské. Modlitba růžence nás proto vede ke kořenům víry vyjádřené prvními křesťanskými koncily.
Několikrát se opakuje modlitba Otče náš neboli modlitba Páně darovaná apoštolům Ježíšem Kristem. Nejčastěji se při růženci opakuje modlitba Zdrávas Maria. Za slovy Zdrávas Maria následující slova „milosti plná“ jsou pozdravem anděla Gabriela z bible. Slova o plnosti milosti u Panny Marie doplňuje pozdrav Alžběty „požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého“. Tento pozdrav rovněž najdeme v bibli v 1.kapitole evangeliu podle Lukáše. Modlitba růžence je tudíž modlitbou mající biblický základ. Po těchto slovech následuje prosba: „Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné, nyní i v hodinu smrti naší.“ Mariina svatost je dána tím, že je plná milosti. Oslovení Matko Boží užívá titul daný na Efeském koncilu v roce 431. První zázrak v Káni Galilejské se stal na přímluvu Panny Marie a přesvědčení, že její přímluva vyprošuje potřebnou milost pro přítomnost i hodinu smrti je vyjádřena ve Zdrávas Maria. To, co se v modlitbě růžence modlí a co se věří patří k sobě.
Růženec spojuje věci staré i nové. Starou věcí je evangelium a pravdy víry, které v něm nacházíme v souladu s našimi předky. Přináší i věci nové. Definitivní podobu růžence sestavil papež Pius V. v roce 1569. Vzhledem k historii křesťanstva je to poměrně krátká doba. Vzhledem k lidskému životu je růženec starý čtyři sta let již pamětníkem řady významných událostí. Modlitbě růžence se připisuje například vítězství nad Turky v námořní bitvě u Lepanta v roce 1571. Od této doby do ní přibylo po zjeveních P. Marie ve Fatimě v roce 1917 zvolání: „Pane Ježíši, uchraň nás pekelného ohně, přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, které tvého milosrdenství nejvíce potřebují.“ Toto rozšíření ukazuje, jak Panna Maria se nestaví do středu dění, ale přivádí k centru, k svému a Božímu Synu. Při vzývání Matky Boží konaném rozjímavým způsobem v deseti opakovaných „Zdrávas Maria“ se po slovech Ježíš vkládají slova o událostech z Ježíšova života, utrpení a oslavení a po nich následuje opět oslava Nejsvětější Trojice.
Lidem, kteří kladou překážky modlitbě růžence můžeme odpovědět pomocí slov papeže Benedikta XIV.: „Ptáte se, zda sv. Dominik ustanovil růženec. Tvrdíte, že daná věc ve vás budí zmatek a pochybnosti. Jak si však vysvětlíte prohlášení tolika papežů jako Lva X., Pia V., Řehoře XIII., Sixta V., Klementa VIII., Benedikta XIII. a mnoha dalších, kteří připisují zavedení růžence sv. Dominikovi?“ Měsíc říjen je s růžencem více spojen a obnova modlitby růžence je naší nadějí.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poskytuji prostor k otevřené diskusi, která povede
k přijetí a upevnění pravé katolické víry.


Bludné nekatolické názory se ve velké míře a bez ochoty nápravy projevily např. u článků "Mariánský život"
a "Démonologie" a nadále nebudou zveřejňovány právě
z tohoto důvodu.